Slezsko je kraj plný překvapení. Mnohdy stačí minout hlavní tahy a ocitnete se v místech, která v sobě nesou hluboké stopy pohnuté historie a zároveň dnes slouží jako oázy klidu. Přesně takovým bodem na mapě je polský Mikołów, konkrétně kopce Sośnia Góra a Fiołkowa Góra v městské části Mokre. Dnes zde najdete rozsáhlou botanickou zahradu, před necelými devíti dekádami se tu však rozhodovalo o osudu celého regionu.
Slezská botanická zahrada: Z přísně střeženého prostoru přírodní oázou
Śląski Ogród Botaniczny v Mikołowě se rozkládá na úctyhodné ploše 100 hektarů. To, co z něj činí fascinující cíl, je jeho původ. Po dlouhá léta byl tento kopcovitý terén veřejnosti přísně uzavřen, protože sloužil jako základna polského raketového vojska. Když v polovině 90. let armáda prostor opustila, přírodovědci při rozsáhlé inventarizaci objevili nečekané bohatství. Paradoxně právě díky dlouholeté vojenské izolaci zůstala zdejší údolí potoků, lesní společenstva a polní biotopy v naprosto nedotčeném stavu.
V roce 2003 zde byla oficiálně založena botanická zahrada, která se dnes dělí na dvě hlavní části – Žlutou a Červenou (Ogród Żółty a Ogród Czerwony). Nečekejte pouze klasické parkové záhony; zahrada se primárně zaměřuje na ochranu a záchranu mizejících lučních ekosystémů a udržování cenného genofondu starých odrůd ovocných stromů. Vstup do celého areálu je zdarma a z vrcholu Sośniej Góry se za dobré viditelnosti otevírají nádherné výhledy na panorama Beskyd.
Krvavé září 1939: Bitva wyrská a obrana Mikołowa
Klidná atmosféra dnešní zahrady ostře kontrastuje s událostmi z počátku září roku 1939. Právě tyto strategické kopce se staly dějištěm největšího střetnutí druhé světové války na území Horního Slezska, známého jako Bitva wyrská.
Německá 8. pěší divize pod velením generála Ernesta Busche tudy postupovala hned 1. září. Narazila zde na houževnatý odpor II. praporu Národní obrany Mikołów, kterému velel kapitán Tytus Wilkarski. Polské jednotky byly zakopány přímo na kótě 341, což odpovídá dnešnímu vyhlídkovému areálu botanické zahrady.
Polská obrana se opírala o linii těžkého opevnění, známou jako Obszar Warowny Śląsk. Přestože mnohé objekty nebyly do vypuknutí války plně dokončeny nebo osazeny plánovanou výzbrojí, staly se pevnými body odporu. Nejvýznamnější zachovanou památkou v bezprostředním sousedství je těžký bojový bunkr (schron bojowy) „Sowiniec“ v obci Wyry. Tento masivní železobetonový kolos byl vybudován v nejvyšší třídě odolnosti „E“ a disponoval pancéřovou kopulí. Jeho hlavní výzbroj tvořily dva těžké kulomety Browning vz. 30 ráže 7,92 mm.
Do urputných bojů v přilehlých lesích zasáhl také polský obrněný vlak č. 54 „Groźny“, který poskytoval polské pěchotě dělostřeleckou podporu ze směru od Tych. Polská Operační skupina „Śląsk“ generála Sadowského, čítající zhruba 45 000 mužů, nakonec v noci z 2. na 3. září své pozice opustila. Nešlo však o důsledek vojenské porážky přímo u Mikołowa, ale o vynucený taktický ústup, který měl zabránit úplnému obklíčení polských sil kvůli kolapsu frontových linií dále na jihu.
Proč se sem vydat dnes?
Mikołów nabízí ideální kombinaci pro půldenní výlet. Můžete zde spojit odpočinkovou procházku rozsáhlým botanickým areálem s objevováním konkrétních, hmatatelných stop vojenské historie v terénu. Pokud navíc plánujete návštěvu na začátek září, nenechte si ujít pravidelné historické rekonstrukce u bunkru Sowiniec, které velmi věrně a do nejmenších detailů výstroje i techniky přibližují realitu prvních dnů konfliktu z roku 1939.
HTML galerie 1