Svět v měřítku, hudba v drážkách a cesty za obzor.
Při čtení Tolkiena na konci osmdesátých let většina mých vrstevníků poslouchala buď metal, folk nebo Depeche Mode :-). Já jsem tehdy narazil na Dead Can Dance a jejich album Within the Realm of a Dying Sun z července 1987. Byla to doba, kdy se britské vydavatelství 4AD profilovalo jako útočiště pro kapely, které nezapadaly do … Číst dál
Píše se rok 1987. Poprvé slyším album Within the Realm of a Dying Sun a svět kolem mě se na chvíli zastaví. Dodnes si pamatuji ten pocit. Nebyla to jen další dobrá deska. Bylo to zjevení. Hudba, která jako by nepřicházela z běžného hudebního světa, ale z nějakého dávno zapomenutého prostoru mezi historií, mystikou, temnotou … Číst dál
Když zavedený frontman oslaví šedesátiny, vydavatelství zpravidla sáhne po kompilaci. V případě alba FAN 60, které doplňuje monografie s podtitulem Život je takovej a jinej nebude, k tomu došlo přesně podle očekávání. Ekonomika hudebního trhu velí minimalizovat náklady na studiovou produkci a maximalizovat zisk. Z pohledu zákazníka to často znamená nákup chronicky známého materiálu s … Číst dál
Pamatujete si na ten okamžik, kdy jste poprvé slyšeli Diamandu Galás? Ten fyzický šok ze střetu s něčím, co naprosto ignoruje veškerá myslitelná pravidla a definice toho, jak má hudba znít? Zhruba stejný pocit zjevení se dostaví, když na talíř gramofonu položíte bezejmenný debut polské formace Osjan (na obalu psáno Ossian) z roku 1975. Jde … Číst dál
Zatímco druhá polovina osmdesátých let v tehdejším Československu často znamenala v hudbě invazi laciných syntezátorů a zvukovou sterilitu, v roce 1987 vyšla u Pantonu deska, která šla zcela proti proudu. Setkali se na ní Martin Kratochvíl (známý z formace Jazz Q) a americký hráč na akustickou kytaru Tony Ackerman. Výsledkem je album Stará známost. Zapomeňte … Číst dál
Existují alba, která si poslechnete a zapomenete na ně. A pak existují desky, které se vám zadřou hluboko pod kůži, zanechají tam jizvu a už vás nikdy nepustí. Pro mě je Clutching At Straws z roku 1987 absolutním vrcholem tvorby Marillion, nepřekonatelným mistrovským dílem a pravděpodobně tím nejlepším, co Fish za mikrofonem kdy stvořil. Můj … Číst dál
Ještě než se ponoříme do hudby samotné, musím se s vámi podělit o jednu naprostou sběratelskou euforii. Během mé nedávné cesty po Japonsku jsem zkrátka nemohl vynechat tamní obchody s vinylovými deskami. Pro každého audiofila je to zážitek z úplně jiné dimenze. Ten neskutečně široký výběr je jedna věc, ale stav prodávaných desek je kapitolou … Číst dál
Alanis Morissette pro mě vždycky znamenala hlavně její kultovní debut Jagged Little Pill. Geniální a zásadní deska, kterou miluji. Ale upřímně, ta další alba už se podle mě hodně opakovala a chyběla jim původní jiskra. Až doteď. Její album Such Pretty Forks in the Road z roku 2020, které se mi nedávno dostalo do ruky … Číst dál
Když přijde řeč na Marillion – a tím myslím jedině tu jedinečnou éru, kdy za mikrofonem stál Fish – musím jít s pravdou ven: tuhle kapelu nekriticky miluji. Všechna čtyři alba z tohoto období jsou napěchovaná naprosto geniální muzikou, která mě vždycky spolehlivě dostane. Kdysi jsem tak úplně nechápal názory kritiků, kteří Marillion označovali za … Číst dál
Crime & the City Solution jsou jedním z nejméně doceněných pokladů postpunkové éry a patří mezi moje nejoblíbenější kapely. Jejich album Paradise Discotheque z roku 1990 je melancholickým, temně poetickým monumentem, který i po třech dekádách zní jako soundtrack k rozpadajícímu se světu. V roce 2023 vyšla limitovaná edice na oranžovém vinylu, v počtu 1000 … Číst dál