Stíny za oponou: Skryté klenoty Marillion na B’Sides Themselves

Ještě než se ponoříme do hudby samotné, musím se s vámi podělit o jednu naprostou sběratelskou euforii. Během mé nedávné cesty po Japonsku jsem zkrátka nemohl vynechat tamní obchody s vinylovými deskami. Pro každého audiofila je to zážitek z úplně jiné dimenze. Ten neskutečně široký výběr je jedna věc, ale stav prodávaných desek je kapitolou samou pro sebe. Perfektní a bezchybný stav je tam naprostou samozřejmostí. Péče a úcta, jakou tamní prodejci nosičům věnují, znamená, že i starší kousky vypadají, jako by právě sjely z lisovací linky. A když se k tomu přidají cenovky, o kterých si tady u nás můžeme nechat opravdu jen zdát, stává se z nákupu hledání skutečných pokladů. Právě z jednoho takového magického regálu jsem si přivezl i následující album, která mi ve sbírce dlouho chybělo:

Stíny za oponou: Skryté klenoty Marillion na B’Sides Themselves

Ve světě vinylových singlů bývaly B-strany často jen povinnou vatou, prostorem pro nedodělky nebo odložené studiové jamy. U raných Marillion ale platila úplně jiná pravidla. Kompilace B’Sides Themselves (v mém případě původní evropský lis EMI – EMS 1295) je fascinujícím pohledem do stínů za oponou, kam kapela schovávala skladby, jež byly často příliš temné, příliš dlouhé nebo zkrátka příliš svébytné na to, aby zapadly do konceptu řadových desek. Nejde o žádné zbytky z tabule; jde o plnohodnotná umělecká díla.

Pokud hledáte podstatu Fishovy textařské geniality a hudební progrese kapely, najdete ji právě tady. Na jedné straně tu máme dravou a syrovou energii ranných věcí jako „Market Square Heroes“, na straně druhé se tyčí monumentální epos „Grendel“. Tato epická skladba, inspirovaná anglosaskou mytologií, je zvukově mohutná a temná, zosobňující bestii v každém z nás. A pak je tu „Cinderella Search“ – nádherně vystavěná, srdceryvná píseň o marném hledání ztracené lásky v prázdných klubech, která svou emoční hloubkou překonává leccos z hlavního katalogu.

Poslech této desky z gramofonu je jako probírat se starým, zaprášeným deníkem, ze kterého vypadávají zažloutlé fotografie. Zvuk původního lisu dává vyniknout každé basové lince i syntezátorovým plochám Marka Kellyho. B’Sides Themselves není deskou pro náhodné kolemjdoucí. Je to sbírka pro ty z vás, kteří chtějí s Marillion sestoupit až do těch nejhlubších a nejméně osvětlených pater jejich tehdejší tvorby. Pokud jste těmto „béčkovým“ raritám dosud nevěnovali pozornost, ochuzujete se o stěžejní kus hudební historie.

Na závěr však musím podotknout, že zvuková kvalita jednotlivých písní je poněkud rozkolísaná, některé hrají skvěle a u některých naprosto absentují basy…Ale celkově to je velmi podařené album.