Polská hudební scéna 80. let byla tavicím kotlem emocí, vzdoru a hledání úniku z šedivé reality. Právě v této atmosféře se zrodil debut, který dodnes platí za naprostý pilíř polského blues-rocku. Řeč je o albu Maquillage od Martyny Jakubowicz. Pokud tuhle desku neznáte, přicházíte o jeden z nejautentičtějších hlasů středoevropské hudby.
Kdo je „polská Joan Baez“ s duší rockera?
Martyna Jakubowicz (nar. 1955) není typická popová hvězda. Je to spíše „anti-hvězda“. Nikdy se nehnala za prvoplánovými hity, přesto (nebo právě proto) se stala ikonou. Často ji přirovnávají k Joan Baez pro její folkové kořeny, nebo k Janis Joplin pro její chraplavý, bluesový projev, ale Martyna je svá. Její hudba stojí na pomezí blues, rocku a amerického folku, což byla v Polsku začátku 80. let, sevřeném v křeči výjimečného stavu, naprosto odzbrojující kombinace. Její hlas má v sobě zvláštní teplo, které dokáže posluchače obejmout, ale zároveň v něm cítíte smutek a rezignaci generace, která dospívala v „domech z betonu“.
Maquillage: Debut, který zněl jako best of
Album Maquillage vyšlo v roce 1983 (vydavatelství Pronit, katalogové číslo M-0009). Na to, že šlo o debut, je vyzrálost materiálu až zarážející. Není to deska hledajícího se nováčka. Je to sebevědomá výpověď.
Obrovský podíl na zvuku desky měla doprovodná kapela, která byla složená z absolutní špičky tehdejšího polského rocku a blues. Na kytaru zde exceluje Andrzej Nowak (legendární zakladatel kapely TSA), basu tvrdil Janusz Niekrasz (také TSA) a na harmoniku hrál fenomenální Ryszard Skibiński (Kasa Chorych), který bohužel zemřel krátce po vydání desky. Právě kombinace Martyny s její akustickou kytarou a dravého, elektrického doprovodu těchto hudebníků vytvořila unikátní zvuk alba.
Klíčové momenty desky
Deska obsahuje 10 skladeb, ale jedna z nich ční nade všemi jako mrakodrap.
- „W domach z betonu nie ma wolnej miłości” – Toto není jen píseň, to je hymna jedné éry. Text o odcizení v anonymních panelácích (které známe moc dobře i z našeho prostředí) rezonoval s miliony lidí. Hudebně jde o geniálně jednoduchou, hypnotickou skladbu, která se stala jejím největším hitem a okupovala první příčky hitparády polského rádia Trójka.
- „Kiedy będę starą kobietą” – Skladba, která ukazuje Martyninu schopnost ironie a nadhledu. Bluesová dvanáctka v tom nejlepším slova smyslu.
- „Stłucz szybę i wyrzuć klucz” – Rychlejší, rockovější věc, kde se naplno projevuje energie Andrzeje Nowaka a jeho kytary.
Verdikt
Maquillage není jen archivní kousek pro sběratele. Je to živý organismus. I po více než 40 letech zní deska neuvěřitelně aktuálně. Produkce je sice poplatná době (trochu zastřený zvuk, typický pro polské nahrávky z 80. let), ale to jí paradoxně přidává na atmosféře. Není to vyleštěný digitální produkt, je to hudba, ze které cítíte kouř cigaret, levné víno a touhu po svobodě.
Pro fanoušky blues-rocku je toto album povinná četba. Martyna Jakubowicz zde dokázala, že blues není jen doménou amerického jihu, ale že může stejně silně kvést i v šedi socialistického sídliště.
Hodnocení: 9/10
LP dodnes nevyšlo v žádné reedici a v Polsku se prodává za ceny 1000 Kč a více…
