Znáš ten pocit, když jdeš do kina na českou komedii a tajně doufáš, že to tentokrát nebude jen přehlídka trapnosti? U Poberty si můžeš s klidem vydechnout. Po hodně dlouhé době tu totiž máme český film, který nejenže dává smysl, ale navíc je dokonce vtipný. Ondřej Hudeček vzal absurdní dobu covidových lockdownů, přihodil k tomu slovácké nářečí, zkorumpovaného poldu a stvořil heist komedii, u které si s úsměvem řekneš: „Jo, přesně takhle bizarní to tehdy bylo.“ Největší peckou jsou skvěle odpozorované charaktery. Herci jako Matyáš Řezníček, Stanislav Majer nebo Václav Neužil si své role vysloveně užívají a díky autentickému nářečí jim věříš každý povzdech. Všechno šlape jako švýcarské hodinky. Tedy, až na jeden drobný detail, nad kterým by i zkušení genetici bezradně kroutili hlavou: rodinné vazby. Věk maminky, Čenka a Lupyna je tak podivně stejný, že to spíš vypadá, jako by tahle trojka kdysi tajně chodila do jedné třídy na gymplu. Zřejmě jde o nějakou lokální slováckou anomálii způsobenou kvalitní slivovicí, nebo mělo castingové oddělení během natáčení taky tak trochu lockdown.
