Kdopak to je na mém stolu?
Ano: Edward „Eddie“ the Head sestavený z 10 dílů a v měřítku 1/32 
. Už se těším, až ho budu barvit…
Datum zrození: 8. února 1980 (oficiální debut na obalu singlu Running Free).
Místo zrození: Londýn, Velká Británie.
Stav: Nemrtvý / Věčný.
Povolání: Oficiální maskot Iron Maiden, voják, cestovatel časem, samuraj a certifikovaný pilot.
Vojenská kariéra a „Letecké dny“
Eddieho nejslavnější letecká éra se datuje do roku 1984, kdy se stal tváří singlu „Aces High“ (z alba Powerslave). Tato píseň oslavuje odvahu pilotů RAF během Bitvy o Británii v roce 1940. Na obalu singlu je Eddie vyobrazen jako pilot stíhačky Supermarine Spitfire.
Eddie má na sobě dobovou leteckou kombinézu, kuklu a kyslíkovou masku.
Eddieho spojení se Spitfirem není jen na papíře. Během turné Legacy of the Beast (2018–2022) se tento stroj stal hlavní hvězdou show: Nad pódiem se vznášela replika Spitfiru v devadesátiprocentní velikosti skutečného stroje. Model vážil zhruba 272 kilogramů. Letadlo bylo ovládáno sofistikovaným systémem kladek, díky kterému „nalétávalo“ nad diváky a naklánělo se do stran, zatímco vrtule se točila.
Klíčová životopisná data
1980 – Průlom: První oficiální portrét. Eddie vypadá jako zchátralý punker z londýnského East Endu.
1982 – Duchovní rozměr: Na albu The Number of the Beast Eddie ovládá samotného ďábla jako loutku.
1983 – Zdravotní potíže: Na albu Piece of Mind podstupuje lobotomii, je uvězněn v cele a jeho lebka je sepnuta kovovým šroubem, který mu zůstal v mnoha dalších inkarnacích.
1984 – Zlatá éra letectví: Vychází Aces High. Eddie se stává symbolem britského odporu a hrdinství v oblacích.
2016 – Civilní letectví: Eddie se stává „kapitánem“ letounu Ed Force One (Boeing 747-400). Jeho tvář zdobila ocas letadla při cestě kolem světa, kterou pilotoval Bruce Dickinson.
Operace „jehla“ aneb Jak jsem se stal mistrem rozborky
Rozhodl jsem se, že můj Eddie ze Spitfiru si zaslouží ten nejlepší start, takže jsem vytáhl nový airbrush a šel na to. Protože je surfacer potvora, co schne rychleji, než stihneš říct „Iron Maiden“, neponechal jsem nic náhodě.
Nacvičil jsem si rozborku a sborku pistole s takovou kadencí, že by mi i instruktoři u mariňáků záviděli. Cítil jsem se jako absolutní profík. Jenže pak přišla ta pověstná „chyba lávky“.
Nalil jsem barvu, namířil na figurku, zmáčkl spoušť a… NIC. Pistole foukala jako o život, vzduch syčel po celém pokoji, ale plast zůstával čistší než svědomí po zpovědi.
Následoval hodinový maraton, který by se dal popsat jako „mechanický aerobik“:
Rozložit pistoli.
Zkontrolovat trysku.
Složit pistoli.
Zkusit fouknout.
Zanadávat si.
Opakovat krok 1.
Asi po desátém pokusu mi to konečně docvaklo. Já jsem ten stavěcí šroub jehly utáhl v tak blbé poloze, že se jehla ani nehla. Měl jsem sice v ruce slušnou airbrush pistoli, ale v tu chvíli fungovala jen jako předražený fén na vlasy. Vlastně ani ne fén, protože ten fouká alespoň teplý vzduch…
Jakmile jsem jehlu konečně „pustil na svobodu“, barva vystřelila a Eddie mohl konečně dostat svůj podklad pod kabát. Byla to sice hodina čistého zoufalství, ale teď už je to brnkačka!
Práce na figurce Eddieho v měřítku 1/32 pokračuje .
Fáze 1: Udělat z legendárního maskota Iron Maiden mumii pomocí maskovací pásky.
Fáze 2: Nastříkat mu outfit tak, aby v 1/32 vypadal líp než já v reálu. Fáze 3: Odmaskovat a zjistit, že Eddie je zatím fešák v čistém oblečení a barva se nikde nestrhla. Ale nebojte, nehodlám ho nechat v tomhle ‚čistém‘ stavu dlouho. Čekají nás doplňkly (vesta, opasek…) Čeká nás špína, stíny, zuby a výraz někoho, kdo právě vstal z hrobu levou nohou. Stay tuned!“
Kdo říkal, že modelářství je relax?
Práce pokračují. Nejhorší je, že na to nevidím…Ještě pár drobností a pak vyzkouším práci se suchým štětcem… Asi hodinu jsem se snažil udělat červenou tečku do bělma v očích a nakonec jsem to vzdal a nechal tam jen bílou…na to bych potřeboval mikroskop a robotickou ruku.
Operace „Aces High“ pokračuje…
Moje pracovní plocha se v posledních dnech změnila v kombinaci oční kliniky, zubní ordinace a luxusního krejčovství pro trpaslíky.
Co má pilot Eddie za sebou?
Dentální hygiena: Eddie už se na vás může cenit v plné parádě. Zuby jsou hotové, a i když u toho bylo víc nadávek než u skutečného zubaře.
Oční chirurgie: Po pár pokusech už se Eddie nedívá „každým okem do jiného sektoru Luftwaffe“, ale vypadá, že má nepřítele pevně v zaměřovači.
Módní policie: Spona na opasku svítí a nýt na lebce je tam, kde má být. Protože i když letíte v noci nad kanál La Manche, musíte vypadat k světu.
Yetiho boty: Tady jsem se trochu utrhl ze řetězu s kožešinou. Momentálně to vypadá, že Eddie před odletem vletěl do sněžného muže, takže boty mě ještě čekají na „reklamaci“.
Aktuální nepřítel: Letecké brýle Momentálně svádíme s Eddiem psychologickou válku o jeho letecké brýle. Je to taková piplačka, že i chirurgové by raději šli operovat se zavázanýma očima. Zatím nejsem spokojen, ale Eddie ví, že dokud nebudou perfektní, ze země se neodlepí.
Co bude dál? Jakmile zkrotím ty boty a brýle, čeká nás ta nejlepší část – stínování a špinění. Protože správný pilot Spitfiru nemá vypadat, jako by právě vyšel z čistírny, ale jako by prošel peklem (nebo alespoň pořádnou olejovou lázní).
Vím, není to zdaleka dokonalé, ale je to moje první figurka a návrat k modelařině po třiceti letech…
