Po doslova infarktové stavbě Su-7BKL v měřítku 1/48 jsem si potřeboval nutně spravit chuť a vrátit se konečně k tomu správnému měřítku – 1/32. Rozbalil jsem krabici s modelem Arado Ar 196 A-3 od Revellu a pevně doufám, že tentokrát bude stavba probíhat naprosto hladce. I když sám tomu příliš nevěřím, protože při stavbě se vždycky nějaký ten zádrhel vyskytne. První dojmy jsou ale více než slibné. Přestože stavebnice obsahuje na první pohled „jen“ 192 dílů – výlisky jsou nádherně a čistě vylisovány.
Stavebnice navíc nabízí jednu fantastickou volbu – umožňuje postavit stroj se sklopenými křídly, a to včetně precizně zpracovaných vnitřních detailů samotného sklápěcího mechanismu. Tuto příležitost si při stavbě rozhodně nenechám ujít, protože to hotovému modelu dodá úžasný technický rozměr a odhalí konstrukční řešení, která by jinak zůstala skryta.
Vždycky jsem měl obrovskou slabost pro letouny s plováky. Dost možná za to může klasická stavebnice Fairey Swordfish Mk.II od Směru, kterou jsem s nadšením stavěl ve svém mládí. Ty siluety rozkročené nad dvojicí masivních plováků mají zkrátka do dnešních dnů něco do sebe. Tento kousek od Revellu pro mě představuje ideální přípravu a rozehřátí před tím, než se pustím do vysoce náročných stavebnic od Zoukei-Mura, na které už se opravdu dlouho těším.
Spolehlivý dříč Kriegsmarine
Arado Ar 196 nebylo žádným aerodynamickým zázrakem na první pohled, ale naprosto spolehlivým a robustním dělníkem moře. Když v roce 1937 poprvé vzlétlo, mělo za úkol nahradit zastarávající dvojplošníky Heinkel He 60 a ne příliš povedené He 114. Konstruktéři vsadili na celokovovou konstrukci trupu s pevnou trubkovou kostrou, přičemž křídla a ocasní plochy dostaly zčásti plátěný potah. Výsledkem byl neobyčejně odolný stroj se skvělými letovými vlastnostmi, který si námořníci okamžitě oblíbili.
Varianta A-3, kterou mám na stole, představovala páteřní a nejvíce vyráběnou verzi. Letoun poháněl spolehlivý hvězdicový devítiválec BMW 132K o výkonu 960 koní. Zcela výjimečná byla na průzkumný plovákový letoun jeho palebná síla. Arado neslo dva 20mm kanóny MG FF ukryté v křídlech, jeden 7,92mm kulomet MG 17 na pravé straně trupu a pro obranu zadní polosféry dvojče kulometů MG 15. Díky této výzbroji se piloti Arada často dokázali úspěšně postavit i mnohem větším spojeneckým hlídkovým strojům.
Krétská anabáze: 11./KG 100
Konkrétní předloha, kterou jsem si pro stavbu vybral, je stroj spadající pod 11. letku Kampfgeschwader 100 (11./KG 100), operující z řecké základny Kalamaki na Krétě v lednu 1943. Tato volba kamufláže nabízí skvělý historický kontext a možnost detailně si vyhrát s povrchovou úpravou.
Středomořské válčiště vyžadovalo po posádkách maximální nasazení. V lednu 1943 probíhaly těžké boje v severní Africe a zásobovací konvoje křižující Středozemní moře byly neustále pod drtivým tlakem spojeneckých sil. Základna Kalamaki sloužila jako klíčový strategický bod pro kontrolu nad Egejským a Středozemním mořem. Plováková Arada zde plnila nebezpečné spektrum úkolů: od rutinního protiponorkového hlídkování a doprovodu konvojů až po riskantní záchranné mise sestřelených letců. Letouny operující v této oblasti nesly standardní námořní kamufláž RLM 72 a RLM 73 na horních plochách, doplněnou o světle modrou RLM 65 zespodu, což dává obrovský prostor pro ztvárnění patiny od mořské soli a ostrého jižního slunce.
Stavba
Pod dlouhých přípravách se sháněním podkladů jsem do toho řízl a začal se stavbou. Kabina a detaily, včetně trubkového rámu, jsou naprosto fantastické. Přesně tohle na plastikovém modelářství miluji – když stavebnice věrně reflektuje skutečnou vnitřní konstrukci a já si mohu vše postavit tak, jak to historicky a technicky vypadalo ve skutečnosti. Vůbec mi přitom nevadí, že spousta z těchto úžasných detailů nakonec nebude uvnitř hotového modelu vůbec vidět. Ten pocit, že tam ta vnitřní struktura je a přesně odpovídá realitě, za tu námahu zkrátka stojí. Pokud také rádi trávíte čas hledáním historických podkladů a zkoumáním fotografií originálů, budete z tohoto modelu nadšeni. Když pak vidíte tu složitou vnitřní kostru letounu růst přímo pod rukama, je to zkrátka takové malé technicistní nebe.
