Vážení kolegové, badatelé a přátelé třtinových destilátů, vítejte u dnešní pitevní zprávy. Pod náš analytický mikroskop se dnes dostal jeden z nejkurióznějších experimentů tuzemské likérnické laboratoře z přelomu let 2019 a 2020. Výrobce se tehdy pokusil o téměř zakázanou alchymii – zkřížit DNA tradičního českého hořkého bylinného likéru s genetickým kódem sladkých karibských rumů.
Ačkoliv hlavnímu badateli tohoto blogu (tedy mně, coby dlouholetému milovníkovi fernetu) tento neobvyklý kříženec překvapivě sedl do chuťových pohárků, populace nakonec rozhodla jinak. Pojďme si tento vyhynulý druh rozebrat na molekuly.
Morfologie a složení preparátu Laboratorní rozbor ukazuje, že výsledný vzorek vykazuje 35 % objemu alkoholu. Samotná tekutina je fúzí dvou naprosto odlišných světů:
- Složka A (Bylinný základ – 58 %): Tvořena klasickým macerátem ze 14 bylin. Výrobce odtajnil pouze tři identifikované prvky – hořcový kořen, zeměžlučovou nať a heřmánek římský. Tato směs se dva měsíce za studena louhovala ve třikrát destilovaném lihu. Tady si dovolím malou odbornou vsuvku: Pokud pijete řemeslnou whisky a výrobce řekne „třikrát destilováno“, dává vám to důležitou technickou informaci o tom, že nápoj bude jemnější a lehčí než klasická skotská. Pokud ale velkovýrobce vezme 96% průmyslový líh z kontinuální kolony (který už z podstaty fyziky prošel desítkami fází odpařování, aby byl dokonale čistý) a hrdě na etiketu napíše „Třikrát destilováno!“, je to čistá reklamní floskule. Snaží se evokovat tradiční řemeslnou péči u produktu, který vznikl jako dokonale čistá komodita v moderní průmyslové fabrice.
- Složka B (Karibský import – 42 %): Blend čtyř třtinových rumů pocházejících z Nikaraguy, Dominikánské republiky, Barbadosu a Jamajky. Tyto destiláty prošly procesem zrání v dubových sudech po dobu 3 až 8 let.
- Katalyzátor: Obě kapaliny byly po smíchání uloženy na dalších 14 dní do izolační komory, aby se jejich diametrálně odlišné molekuly propojily.
Senzorická analýza a chuťový profil Při aplikaci vzorku na chuťové pohárky dochází k překvapivému jevu. Očekávané plzeňské zkřivení úst, typické pro klasický hořký fernet, se nedostavuje. Dominantní genotyp rumu bylinnou hořkost téměř kompletně asimiloval. Pro mě to není na první dobrou úplně dobrá zpráva, neb hořké nápoje miluju.
Měřiče spektra chuti vykazují silné anomálie v podobě jasných tónů vanilky, sušeného ovoce a oříšků. Z chemického hlediska se tekutina chová spíše jako sladší kořeněný rumový elixír (spiced rum) se vzdáleným bylinným echem. Pokud byste chtěli uměle vyvolat zpětnou reakci a vrátit nápoji hořkost, je nutné do kádinky přidat chinin ve formě kvalitního toniku. Přesto mi tento laboratorní zázrak chutná…Vím, jsme divný :-). A smutný, protože další láhev už nebude…viz následující odstavec.
Evoluční zánik a vymření druhu Proč už na tento preparát ve volné přírodě e-shopů téměř nenarazíte? Výzkum tržní dynamiky odhalil kruté zákony přirozeného výběru. Běžná konzumentská populace zkrátka nebyla na tuto mutaci připravena. Konzervativní subjekty vyžadovaly svou standardní dávku hořkosti, zatímco ortodoxní rumoví puristé zkoumali jiné čeledi destilátů.
Nezájem spotřebitelů tak způsobil, že výrobní linky byly po doprodání prvních šarží v tichosti utlumeny. Fernet Stock Barrel Edition dnes patří mezi oficiálně nedostupné a vyprodané artefakty. Pokud na něj tedy při svých terénních výzkumech narazíte v zaprášené vitríně vesnického obchodu, doporučuji okamžitý odchyt pro sběratelské účely!